Pozor houbaři! Hřib zčervená po rozkrojení? Co to znamená?

Hřib zčervená po rozkrojení

Některé druhy hřibů po rozkrojení zčervenají, což může nezkušené houbaře vyděsit. Ne vždy se ale jedná o znak jedovaté houby. Zčervenání dužniny je způsobeno oxidací, kdy se specifické látky v houbě dostanou do kontaktu se vzduchem. Zatímco u některých hřibů je zčervenání neškodné, u jiných může signalizovat mírnou jedovatost nebo nejedlost. Příkladem hřibu, který po rozkrojení zčervená a je jedlý, je hřib kovář. Jeho dužnina se zbarvuje do vínově červené, ale po tepelné úpravě je tato houba chutná a bezpečná. Naopak hřib satan, který po rozkrojení modrá a následně červená, je silně jedovatý. Pokud si nejste jisti určením hřibu, vždy se raději poraďte se zkušeným houbařem nebo se houbě vyhněte.

Ne vždy jedovatý hřib

Mnoho houbařů se obává hřibů, které po rozkrojení zčervenají, a automaticky je považují za jedovaté. Není to však vždy pravda. Existuje několik druhů hřibů, jež tuto vlastnost vykazují, a ne všechny jsou nebezpečné.

Druh hřibu	Barva po rozkrojení	Jedlost
Hřib kovář	Zmodrá	Jedlý po tepelné úpravě
Hřib satan	Zmodrá až zelená	Jedovatý
Hřib dubový	Žádná změna / slabě růžová	Jedlý

Hřib kovář, například, po rozkrojení modrá a následně červená, ale po tepelné úpravě je jedlý a chutný. Hřib satan, na druhou stranu, má také červenající dužninu a je prudce jedovatý.

Důležité je všímat si i dalších znaků, jako je barva klobouku, tvar třeně, síťka na třeni a místo růstu. Pro bezpečné určení hub je vždy nejlepší poradit se se zkušeným houbařem nebo využít specializovanou literaturu.

Typické znaky červenajícího hřibu

Červenání dužniny po rozkrojení je typickým znakem některých druhů hřibů. Tato reakce je způsobena oxidací látek obsažených v houbě při kontaktu se vzduchem. Zčervenání samo o sobě není známkou jedovatosti, existují jak jedlé, tak nejedlé hřiby, které po rozkrojení zčervenají. Pro správné určení druhu je třeba sledovat i další znaky, jako je barva klobouku, třeně, síťky na třeni a změna barvy na řezu. Mezi jedlé hřiby, které po rozkrojení zčervenají, patří například hřib kovář. Jeho dužnina se zbarvuje do vínově červené až hnědočervené barvy. Naopak nejedlý a mírně jedovatý hřib satan má klobouk bělavý až šedý a jeho dužnina po rozkrojení modrá a následně se odbarvuje do špinavě žluté barvy. Vždy je důležité sbírat pouze houby, které bezpečně známe. V případě nejistoty je vhodné se poradit se zkušeným houbařem nebo mykologem.

Jedovaté druhy hřibů

V českých lesích se můžeme setkat s několika druhy hřibů, které po rozkrojení zčervenají. Ne všechny jsou však jedlé. Mezi ty nebezpečné patří například hřib satan, který má bílou až našedlou hlavu a po rozkrojení rychle zmodrá a následně zčervená. Jeho konzumace může způsobit silné žaludeční a střevní potíže. Podobně nebezpečný je i hřib kříšť, jehož žlutá dužnina se po rozkrojení zbarví do modrozelena a poté do červena. I on způsobuje nepříjemné otravy.

Je důležité si uvědomit, že pouhé zčervenání po rozkrojení neznamená automaticky, že je hřib jedovatý. Existují i jedlé druhy, které tuto vlastnost vykazují, například hřib kovář. Ten má však na rozdíl od jedovatých druhů příjemnou vůni a jeho dužnina se po tepelné úpravě zbarví do tmava.

Vždy je lepší se řídit osvědčeným pravidlem: sbíráme pouze houby, které bezpečně známe. V případě nejistoty se poradíme s atlasem hub nebo zkušenějším houbařem.

Nejedlé druhy hřibů

V českých lesích se můžeme setkat i s hřiby, které po rozkrojení zčervenají a nejsou vhodné k jídlu. Jedním z nich je hřib satan, impozantní houba s kloboukem, který může dorůst až do průměru 30 cm. Jeho rourky po otlaku či na řezu modrají a třeň je pokrytý výraznou červenou síťkou. Hřib satan je za syrova jedovatý a i po tepelné úpravě může způsobit zažívací potíže. Podobně jako hřib satan se projevuje i hřib kříšť. Jeho dužnina na řezu rychle červená až hnědne a má nepříjemný zápach. Roste především pod duby a buky a je rovněž nejedlý. Je důležité si uvědomit, že změna barvy na řezu sama o sobě není spolehlivým znakem jedovatosti. Některé jedlé druhy hřibů, jako například hřib kovář, po rozkrojení také mění barvu. Proto je vždy nutné věnovat pozornost všem znakům, jako je barva klobouku, třeně, síťky a pórů, a v případě nejistoty se poradit s odborníkem.

Hřib kovář - jedlý po tepelné úpravě

Hřib kovář (Boletus erythropus), lidově zvaný také modrák, je houba s robustní hlízou a tmavě hnědým kloboukem, která na řezu intenzivně modrá. Ačkoliv jeho zmodrání po rozkrojení může vzbuzovat obavy, hřib kovář je po tepelné úpravě jedlý a chutný. Syrová plodnice je mírně jedovatá a může způsobit zažívací potíže. Důkladná tepelná úprava po dobu alespoň 20 minut je proto nezbytná. Během vaření modrá barva mizí a houba získává příjemnou chuť. Hřib kovář se hodí do směsí, omáček i k nakládání do octa.

Hřib satan - silně jedovatý

Hřib satan patří mezi nejznámější jedovaté houby českých lesů. Jeho jméno evokuje strach a respekt, a to právem. Hřib satan je silně jedovatý, a i když otravy nejsou smrtelné, dokáže potrápit velmi intenzivně. Typickým znakem hřibu satana je jeho zbarvení. Klobouk má bělavý až šedý, rourky na spodní straně klobouku jsou žluté až oranžové a po otlaku modrají. Noha je mohutná, soudkovitá a má žlutou barvu s červenou síťkou. Právě tato červená síťka na noze je jedním z důležitých znaků, jak hřib satan poznat. Důležité je zmínit, že ne každý hřib, který po rozkrojení zčervená, je hřib satan. Existuje více druhů hřibů, které tuto vlastnost mají, například hřib kovář. Proto je důležité sbírat houby pouze tehdy, pokud je bezpečně poznáme. V případě nejistoty je vždy lepší houbu nechat v lese.

Zaměnitelné druhy hub

Hřib, který po rozkrojení zčervená, může vzbuzovat obavy, ale ne vždy značí jedovatost. Existuje několik druhů hřibů s touto vlastností, některé jedlé a chutné, jiné naopak vyžadující opatrnost. Mezi ty neškodné patří například hřib kovář, jehož dužnina po rozkrojení nejprve zmodrá a poté zčervená. Podobně se chová i hřib koloděj, který má na rozdíl od kováře na třeni výraznou síťku. Oba druhy jsou po delší tepelné úpravě jedlé. Pozor je třeba dát na hřib satan, jehož dužnina po rozkrojení zmodrá, ale ne zčervená. Satan je prudce jedovatý a jeho konzumace může mít vážné následky. Vždy je lepší sbírat pouze houby, které bezpečně znáte. V případě nejistoty se poraďte se zkušeným houbařem nebo se obraťte na mykologickou poradnu.

Rizika sběru neznámých hub

Sběr hub je krásná aktivita, ale je třeba k ní přistupovat s respektem a znalostmi. Existuje mnoho druhů hub a některé z nich jsou jedovaté. Hřib, který po rozkrojení zčervená, může být matoucí, protože tato vlastnost se vyskytuje u jedlých i jedovatých druhů. Například hřib kovář zčervená po rozkrojení a je jedlý po tepelné úpravě. Na druhou stranu, hřib satan zčervená také, ale je prudce jedovatý. Pro laika je velmi těžké tyto druhy od sebe rozeznat. Proto je důležité sbírat pouze houby, které bezpečně znáte. V případě nejistoty se poraďte s odborníkem nebo se raději houbě vyhněte. Riziko otravy za to nestojí.

Doporučení pro houbaře

Houbaři by měli být při sběru hub vždy obezřetní, a to platí dvojnásob, pokud narazí na hřib, který po rozkrojení zčervená. Existuje několik druhů hřibů s touto vlastností a ne všechny jsou jedlé. Mezi ty nebezpečné patří například hřib satan, jehož konzumace může způsobit silné zažívací potíže. Při sběru hřibů, které po rozkrojení zčervenají, je proto nezbytné dbát na další znaky, jako je barva klobouku, třeně a síťky na třeni. Pokud si nejste jisti určením druhu, houbu raději nesbírejte. V případě pochybností se vždy poraďte se zkušeným houbařem nebo mykologem. Bezpečnost by měla být při sběru hub vždy na prvním místě. Pamatujte, že i zdánlivě neškodná houba může způsobit zdravotní problémy.

Konzultace s odborníkem

Některé druhy hřibů po rozkrojení zčervenají, což v houbařích často vyvolává otázky a nejistotu. Je tento jev důvodem k obavám? Obecně platí, že barevná změna sama o sobě nemusí nutně znamenat, že je houba jedovatá. Existuje řada jedlých druhů hub, které po porušení zčervenají, zmodrají nebo zezelenají. Tato reakce je způsobena oxidací látek obsažených v houbě při kontaktu se vzduchem.

Pokud si však nejste jisti určením houby, v žádném případě ji nekonzumujte a v případě pochybností se obraťte na mykologickou poradnu. Odborníci vám pomohou s identifikací houby a poradí, zda je jedlá, či nikoli. Pamatujte, že určování hub pouze na základě vzhledu může být zavádějící a v případě otravy může mít vážné následky. Vždy se proto řiďte zásadou: „Sbírám jen to, co bezpečně znám.“

Hřib, jenž po rozkrojení zrudne, v sobě skrývat může jedovatost, a proto opatrnost je na místě, než jej do košíku vložíte.

Radomír Kalous

Atlas hub a mobilní aplikace

V dnešní době chytrých telefonů existuje spousta užitečných aplikací pro houbaře. Atlas hub v mobilní verzi nabízí možnost rychlého určení druhu houby přímo v lese. Stačí zadat charakteristické znaky, jako je například zčervenání po rozkrojení, a aplikace vám zobrazí možné kandidáty.

Pamatujte ale, že aplikace slouží pouze jako pomůcka a nemůže nahradit znalosti zkušeného houbaře. Informace o hřibu, který zčervená po rozkrojení, jsou v aplikaci často doplněny o fotografie pro snazší srovnání. Některé atlasy hub také obsahují recepty, takže se můžete inspirovat k přípravě chutného houbového pokrmu.

První pomoc při otravě houbami

Některé druhy hřibů po rozkrojení zčervenají, což může nezkušené houbaře vyděsit. Zčervenání samo o sobě ale nemusí nutně znamenat, že je hřib jedovatý. Existuje několik druhů hřibů, které jsou jedlé a přesto po rozkrojení mění barvu. Příkladem je hřib kovář, který je po tepelné úpravě výbornou jedlou houbou, ale v syrovém stavu je mírně jedovatý. Pokud si nejste jistí, zda je hřib, který jste našli, jedlý, v žádném případě ho nejezte. V případě nejistoty se obraťte na mykologickou poradnu nebo zkušeného houbaře. Otrava houbami může být velmi nebezpečná a v krajních případech i smrtelná. Mezi příznaky otravy houbami patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha, průjem, závratě, křeče a poruchy vědomí. Pokud se u vás po konzumaci hub objeví jakékoli zdravotní potíže, okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc.

Užitečné kontakty a informace

V případě nejistoty ohledně identifikace hub je vždy nejlepší kontaktovat odborníka. Mykologická poradna vám může pomoci s určením druhu houby a poradit s případnou konzumací. Kontakty na mykologické poradny najdete na internetu nebo v mykologických atlasech. Pamatujte, že některé druhy hub mohou být po požití nebezpečné, proto se vždy ujistěte o jejich poživatelnosti. Informace o houbách, včetně těch, které po rozkrojení zčervenají, naleznete v mykologických atlasech, na specializovaných webových stránkách nebo v mobilních aplikacích. Tyto zdroje často obsahují fotografie, popisy a informace o výskytu a jedlosti hub. Vždy se spoléhejte na důvěryhodné zdroje a informace ověřujte.