Jak na daně z akcií: Přehledný průvodce pro investory

Základní druhy daní z akcií

Daňová problematika spojená s vlastnictvím a obchodováním s akciemi zahrnuje několik základních druhů daní, které musí investoři zohlednit při svých investičních aktivitách. Nejvýznamnější daní je daň z příjmu, která se vztahuje na dividendové výnosy i kapitálové zisky z prodeje akcií. V případě dividend se uplatňuje srážková daň ve výši 15 procent, kterou za akcionáře odvádí přímo společnost vyplácející dividendy. Tato daň je konečná a příjmy z dividend se již neuvádějí v daňovém přiznání.

Při prodeji akcií vzniká povinnost zdanit případný kapitálový zisk, který představuje rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou akcií. Základní sazba daně z příjmu pro fyzické osoby činí 15 procent z dosaženého zisku. Důležitým aspektem je takzvaný časový test, který umožňuje osvobození od daně z příjmu při splnění stanovené doby držby akcií. V současnosti platí, že pokud investor drží akcie déle než tři roky, jsou příjmy z jejich prodeje od daně osvobozeny. Toto pravidlo významně podporuje dlouhodobé investování.

Pro profesionální obchodníky s cennými papíry a osoby, které obchodují s akciemi v rámci své podnikatelské činnosti, platí odlišná pravidla. Jejich příjmy podléhají dani z příjmu z podnikání a nemohou využít osvobození na základě časového testu. Navíc musí platit i sociální a zdravotní pojištění z dosažených zisků.

V mezinárodním kontextu je třeba zohlednit smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které Česká republika uzavřela s mnoha státy. Tyto smlouvy upravují způsob zdanění příjmů z akcií zahraničních společností. Při investování do zahraničních akcií může dojít ke srážce daně již v zemi původu dividend, přičemž v České republice lze uplatnit metodu zápočtu zahraniční daně nebo metodu vynětí podle příslušné mezinárodní smlouvy.

Specifickou oblastí jsou zaměstnanecké akcie a opční programy, kde se uplatňují zvláštní pravidla pro zdanění. Benefit v podobě získání akcií za zvýhodněnou cenu se považuje za příjem ze závislé činnosti a podléhá běžné dani z příjmu včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Rozdíl mezi tržní hodnotou akcií a zvýhodněnou cenou, za kterou zaměstnanec akcie získal, se zdaňuje v okamžiku nabytí akcií.

Pro správné stanovení daňové povinnosti je nezbytné vést přesnou evidenci všech transakcí s akciemi, včetně nákupních cen, prodejních cen a souvisejících nákladů. Tyto náklady, jako jsou poplatky za zprostředkování obchodů nebo vedení majetkového účtu, lze odečíst od základu daně. V případě obchodování s akciemi v cizích měnách je nutné provést přepočet na české koruny podle kurzu České národní banky platného v den uskutečnění transakce.

Daň z dividend a jejich zdanění

Dividendy představují podíl na zisku společnosti, který je vyplácen akcionářům. V České republice podléhají dividendy srážkové dani ve výši 15 %, která je automaticky strhávána při jejich výplatě. Tuto daň odvádí přímo společnost vyplácející dividendy, takže investor již nemusí nic dalšího řešit. U dividend ze zahraničních akcií je situace mírně komplikovanější, jelikož může docházet ke dvojímu zdanění.

Při výplatě dividend ze zahraničních akcií je důležité zohlednit mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Například při investování do amerických akcií je dividenda nejprve zdaněna v USA sazbou 15 % (díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění, jinak by byla sazba 30 %). Následně je nutné dividendu zdanit i v České republice, přičemž lze započíst již zaplacenou daň v zahraničí.

V praxi to znamená, že pokud investor obdrží dividendu ve výši 1000 USD z amerických akcií, nejprve je v USA strženo 150 USD (15 %). Ze zbývajících 850 USD je následně v ČR potřeba odvést dalších 15 %, ale pouze z rozdílu mezi celkovou českou daní (15 % z 1000 USD = 150 USD) a již zaplacenou daní v USA (150 USD). V tomto případě tedy investor v ČR již žádnou dodatečnou daň platit nemusí.

Specifická situace nastává u dividend z některých evropských zemí, kde mohou být aplikovány odlišné sazby srážkové daně. Například v Německu je základní sazba srážkové daně 26,375 %, nicméně díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění může český investor žádat o vrácení části sražené daně. Je však nutné počítat s tím, že tento proces může být administrativně náročný.

Pro dlouhodobé investory je důležité vědět, že dividendový příjem je považován za samostatný základ daně a nevstupuje do běžného základu daně z příjmů fyzických osob. To znamená, že není možné proti dividendovým příjmům uplatňovat běžné daňové odpočty či slevy na dani. Zároveň se z dividend neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.

V případě reinvestice dividend, kdy jsou vyplacené dividendy automaticky použity k nákupu dalších akcií, se daňová povinnost nijak nemění. I reinvestované dividendy podléhají standardní srážkové dani. Je však důležité si uvědomit, že reinvestice může být výhodná z hlediska složeného úročení, i když je zatížena daňovou povinností.

Pro správné zdanění dividend je klíčové vedení přesné evidence přijatých dividend včetně informací o jejich zdanění v zahraničí. Tyto informace jsou nezbytné pro správné vyplnění daňového přiznání, zejména v případě dividend ze zahraničních akcií. Investoři by měli uchovávat výpisy z majetkových účtů a potvrzení o výplatě dividend, které obsahují informace o sražených daních.

Daň z příjmu při prodeji akcií

Příjmy z prodeje akcií podléhají v České republice dani z příjmu fyzických osob, která je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Základní sazba daně z příjmu činí 15 % ze zisku, přičemž zisk se vypočítá jako rozdíl mezi prodejní cenou akcií a jejich pořizovací cenou. Do pořizovací ceny lze zahrnout i související náklady, jako jsou poplatky za zprostředkování nákupu či prodeje.

Existuje však několik důležitých výjimek a podmínek, které mohou ovlivnit zdanění příjmů z prodeje akcií. Pokud doba mezi nákupem a prodejem akcií přesáhne tři roky, jsou příjmy z jejich prodeje od daně osvobozeny. Toto pravidlo platí pro fyzické osoby, které neobchodují s cennými papíry v rámci své podnikatelské činnosti. Pro podnikatele a právnické osoby platí odlišná pravidla a časový test se na ně nevztahuje.

V případě, že investor prodává akcie před uplynutím tříleté lhůty, může využít osvobození od daně, pokud celkové příjmy z prodeje cenných papírů nepřesáhnou v daném roce částku 100 000 Kč. Toto osvobození se vztahuje na součet všech příjmů z prodeje cenných papírů v daném roce, nikoliv pouze na jednotlivé transakce.

Při výpočtu daňové povinnosti je třeba zohlednit také způsob nabytí akcií. Pokud byly akcie získány dědictvím, použije se pro výpočet zisku původní pořizovací cena zůstavitele. V případě darování se doba držby počítá od okamžiku, kdy akcie nabyl původní vlastník. To znamená, že pokud někdo dostane darem akcie, které předchozí majitel držel již dva roky, stačí mu pro splnění časového testu držet akcie pouze jeden rok.

Investoři musí své příjmy z prodeje akcií uvést v daňovém přiznání, které se podává do 1. dubna následujícího roku (případně do 1. července, pokud daňové přiznání zpracovává daňový poradce). Příjmy z prodeje akcií se uvádějí v příloze č. 2 daňového přiznání jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů.

Pro správné zdanění je nezbytné vést podrobnou evidenci všech nákupů a prodejů akcií, včetně data transakcí a souvisejících nákladů. Investoři by měli uchovávat veškeré dokumenty související s obchodováním s akciemi minimálně po dobu tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém k transakcím došlo.

V případě zahraničních akcií je situace složitější, protože je třeba zohlednit také mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Příjmy z prodeje zahraničních akcií mohou podléhat srážkové dani v zemi, kde jsou akcie obchodovány. Tuto zaplacenou daň lze obvykle započíst proti daňové povinnosti v České republice, je však nutné doložit potvrzení o zaplacení daně v zahraničí.

Časový test pro osvobození od daně

Pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů, včetně akcií, od daně z příjmů fyzických osob je klíčový časový test v délce tří let. Tento časový test začíná běžet ode dne nabytí cenného papíru a končí dnem jeho prodeje. Pokud investor drží akcie déle než tři roky, příjem z jejich prodeje je od daně osvobozen. Toto pravidlo je zakotveno v zákoně o daních z příjmů a představuje významnou motivaci pro dlouhodobé investování.

Je důležité si uvědomit, že časový test se vztahuje na každý jednotlivý nákup akcií zvlášť. Pokud tedy investor nakupuje stejné akcie postupně v různých časových obdobích, musí sledovat časový test pro každou tranši samostatně. V případě prodeje je nutné správně identifikovat, které konkrétní akcie jsou předmětem prodeje, aby bylo možné určit, zda je splněn časový test pro osvobození od daně.

Pro účely stanovení časového testu je rozhodující skutečné datum nabytí cenného papíru, nikoliv datum uzavření smlouvy o jeho koupi. U akcií obchodovaných na burze se za den nabytí považuje den vypořádání obchodu. V případě akcií nabytých děděním se doba držby zesnulého započítává do časového testu nového majitele, což může být významné pro splnění podmínky osvobození.

Specifická situace nastává u zaměstnaneckých akcií, kde časový test začíná běžet až od ukončení pracovního poměru, pokud byly akcie získány v jeho průběhu za zvýhodněných podmínek. Toto pravidlo má zabránit daňové optimalizaci prostřednictvím zaměstnaneckých benefitů.

V případě směny akcií při fúzi nebo rozdělení společnosti se do časového testu započítává i doba držby původních akcií. To znamená, že pokud investor vlastnil akcie společnosti před její přeměnou déle než tři roky, bude příjem z prodeje nových akcií získaných výměnou také osvobozen od daně.

Je třeba zdůraznit, že nesplnění časového testu neznamená automaticky vysoké zdanění. Příjmy z prodeje akcií jsou v takovém případě zdaněny v rámci dílčího základu daně z ostatních příjmů sazbou 15 %. Investor může proti těmto příjmům uplatnit související náklady, především pořizovací cenu akcií a případné poplatky spojené s jejich držbou a prodejem.

Pro investory je také podstatné vědět, že časový test se nevztahuje na příjmy z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených akciovou společností. Tyto příjmy podléhají srážkové dani 15 % bez ohledu na dobu držby akcií. Časový test se týká výhradně kapitálových zisků realizovaných při prodeji akcií.

V praxi je důležité vést přesnou evidenci nákupů a prodejů akcií, včetně dat jednotlivých transakcí, aby bylo možné jednoznačně prokázat splnění časového testu pro osvobození od daně. Tato evidence může být klíčová při případné kontrole ze strany finančního úřadu.

Výpočet základu daně z prodeje akcií

Při stanovení základu daně z prodeje akcií je nutné správně určit rozdíl mezi příjmy z prodeje a výdaji souvisejícími s jejich pořízením. Základ daně se vypočítá jako rozdíl mezi prodejní cenou akcií a jejich pořizovací cenou. Do pořizovací ceny lze zahrnout nejen samotnou cenu akcií, ale také související náklady, jako jsou poplatky makléři či burze.

V případě, že investor nakoupil stejné akcie v různých časových obdobích za různé ceny, může pro stanovení pořizovací ceny použít metodu váženého aritmetického průměru. Tato metoda zohledňuje různé nákupní ceny a počty kusů akcií. Pro správný výpočet je nezbytné vést přesnou evidenci všech nákupů a prodejů, včetně souvisejících poplatků.

Důležitým aspektem je také časový test, který může významně ovlivnit zdanění. Pokud jsou akcie drženy déle než tři roky, je jejich prodej od daně osvobozen. Toto osvobození se vztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů získaných po 1. lednu 2014. U akcií nabytých před tímto datem platí časový test šest měsíců pro osvobození od daně.

Při výpočtu základu daně je třeba zohlednit i případné kurzové rozdíly, pokud byly akcie obchodovány v cizí měně. Pro přepočet se používá jednotný kurz vyhlašovaný Ministerstvem financí po skončení zdaňovacího období, případně denní kurz ČNB platný v den realizace obchodu.

V praxi často dochází k situacím, kdy investor realizuje v průběhu roku více obchodů. Je důležité evidovat všechny transakce samostatně, přičemž ztráty z některých obchodů lze započíst proti ziskům z jiných obchodů s cennými papíry v rámci stejného zdaňovacího období. Nelze však započítávat ztráty proti jiným druhům příjmů.

Pro správné stanovení základu daně je také podstatné rozlišovat mezi obchodováním v rámci samostatné činnosti a příležitostným investováním. Pokud investor obchoduje pravidelně a soustavně, může být jeho činnost považována za podnikání, což má vliv na způsob zdanění a možnost uplatnění výdajů.

Základ daně se uvádí do daňového přiznání v příslušném oddílu pro ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy ze samostatné činnosti. K daňovému přiznání je vhodné přiložit podrobný přehled realizovaných obchodů, který obsahuje data nákupů a prodejů, počty kusů akcií, nákupní a prodejní ceny a výpočet celkového základu daně.

V případě zahraničních akcií je nutné zohlednit také případné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Některé státy mohou uplatňovat srážkovou daň na dividendy nebo kapitálové zisky, což může ovlivnit konečný základ daně v České republice. Tyto zaplacené daně v zahraničí lze obvykle započíst proti daňové povinnosti v ČR, je však nutné doložit potvrzení o jejich zaplacení.

Daňové přiznání a termíny pro akcie

Příjmy z prodeje akcií je nutné řádně zdanit a uvést v daňovém přiznání. Tyto příjmy spadají do kategorie ostatních příjmů podle §10 zákona o daních z příjmů. Základní termín pro podání daňového přiznání je do 1. dubna následujícího roku po roce, ve kterém jsme akcie prodali. Pokud využíváme služeb daňového poradce, můžeme tento termín prodloužit až do 1. července.

Typ daně	Sazba daně	Časový test
Daň z příjmu z prodeje akcií (fyzická osoba)	15%	3 roky
Daň z dividend	15%	Není
Daň z příjmu z prodeje akcií (právnická osoba)	19%	Není

Pro správné vyplnění daňového přiznání je nezbytné mít přehled o všech realizovaných obchodech s akciemi během daného roku. Důležité je evidovat nejen zisky, ale i ztráty z jednotlivých obchodů, protože ztráty lze započíst proti ziskům v rámci stejného druhu příjmu. Broker nebo banka by nám měli poskytnout roční výpis všech transakcí, který slouží jako podklad pro daňové přiznání.

V případě, že držíme akcie déle než tři roky, jsou příjmy z jejich prodeje od daně osvobozeny. Toto pravidlo platí pro fyzické osoby, které neobchodují s cennými papíry v rámci svého podnikání. Tříletý časový test se počítá ode dne nákupu do dne prodeje akcií. Pokud prodáváme akcie před uplynutím tříletého časového testu, musíme příjmy zdanit sazbou 15 %.

Pro výpočet daňové povinnosti je klíčové správně stanovit základ daně. Ten tvoří rozdíl mezi příjmy z prodeje akcií a výdaji na jejich pořízení. Do výdajů lze zahrnout nejen pořizovací cenu akcií, ale také související poplatky, jako jsou brokerské poplatky či poplatky za vedení majetkového účtu. Je důležité mít všechny tyto výdaje řádně doložené.

Při obchodování na zahraničních trzích musíme zohlednit i kurzové rozdíly. Pro přepočet používáme jednotný kurz vyhlašovaný Ministerstvem financí pro daný rok, případně denní kurz ČNB v den realizace obchodu. Příjmy ze zahraničí je nutné uvést v českých korunách.

V daňovém přiznání se příjmy z prodeje akcií uvádějí v příloze č. 2 v oddílu 2. Zde vyplníme celkové příjmy a výdaje za všechny realizované obchody. Je důležité nezapomenout na případné příjmy z dividend, které se zdaňují zvlášť a uvádějí se v jiné části daňového přiznání.

Pokud během roku provádíme větší množství obchodů, je vhodné průběžně evidovat všechny transakce a shromažďovat potřebné doklady. Tím si usnadníme práci při sestavování daňového přiznání a vyhneme se případným chybám nebo opomenutím. V případě nejasností je doporučeno konzultovat situaci s daňovým poradcem, zejména při složitějších případech, jako jsou například zahraniční investice nebo kombinace různých typů investičních příjmů.

Zahraniční akcie a mezinárodní zdanění

Při investování do zahraničních akcií je třeba věnovat zvýšenou pozornost daňovým aspektům, které mohou být značně komplikovanější než u domácích investic. Mezinárodní zdanění akcií podléhá nejen české legislativě, ale také daňovým zákonům země, ve které jsou akcie obchodovány. Investoři musí počítat s tím, že dividendy ze zahraničních akcií jsou často zdaněny již v zemi původu srážkovou daní, jejíž výše se může pohybovat od několika procent až po několik desítek procent.

Klíčovou roli zde hrají smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které Česká republika uzavřela s většinou vyspělých zemí. Tyto mezinárodní dohody stanovují maximální sazby srážkové daně a určují způsob, jakým se započítává zahraniční daň na českou daňovou povinnost. Například při investování do amerických akcií je standardní srážková daň 30 %, ale díky smlouvě o zamezení dvojího zdanění může být snížena na 15 %.

Pro české investory je důležité vědět, že příjmy z prodeje zahraničních akcií musí být zahrnuty do daňového přiznání v České republice. Tyto příjmy se zdaňují v rámci dílčího základu daně z kapitálového majetku sazbou 15 %. Pokud investor drží akcie déle než tři roky, může využít časového testu a příjem z jejich prodeje je od daně osvobozen. To platí i pro zahraniční akcie, nicméně je třeba důkladně dokumentovat datum nákupu a prodeje.

Specifickou oblastí je zdanění dividend ze zahraničních akcií. Investor musí tyto příjmy uvést v daňovém přiznání, přičemž může uplatnit započtení již zaplacené zahraniční daně. V praxi to znamená, že pokud například americká společnost vyplatí dividendu a srazí z ní 15 % daň, český investor může tuto zaplacenou daň započíst proti své české daňové povinnosti. Je však nutné doložit potvrzení o zaplacení zahraniční daně.

Investoři by také měli věnovat pozornost měnovým kurzům při výpočtu daňového základu. Příjmy v cizí měně se přepočítávají na české koruny podle kurzu ČNB platného v den výplaty dividendy nebo v den prodeje akcií. Toto může významně ovlivnit výslednou daňovou povinnost, zejména při větších pohybech měnových kurzů.

V případě komplexnějších investičních portfolií zahrnujících akcie z různých zemí je vhodné konzultovat daňovou situaci s odborníkem. Správné nastavení daňového režimu a evidence všech potřebných dokumentů může ušetřit značné prostředky a předejít případným problémům s finančním úřadem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat také různým investičním produktům, jako jsou ETF nebo podílové fondy, které mohou mít specifická pravidla zdanění v závislosti na jejich domicilu a struktuře.

Daňové slevy a odpočty u akcií

Při investování do akcií a jejich následném prodeji je důležité znát možnosti daňových slev a odpočtů, které mohou významně ovlivnit celkovou daňovou povinnost. Základním pravidlem je časový test šesti měsíců, kdy příjmy z prodeje cenných papírů jsou od daně osvobozeny, pokud doba mezi nákupem a prodejem přesáhne 6 měsíců. Tento časový test představuje nejvýznamnější daňovou úlevu pro drobné investory.

Pro aktivní obchodníky s akciemi, kteří nesplňují časový test, existují další možnosti optimalizace daňové zátěže. Významnou položkou jsou náklady související s pořízením a správou akcií, které lze odečíst od základu daně. Mezi tyto náklady patří především poplatky makléřům, bankovní poplatky za vedení investičního účtu, náklady na analytické nástroje a software pro sledování trhů, ale také náklady na odborné poradenství či vzdělávání v oblasti investic.

V případě, že investor realizuje v daném roce jak ziskové, tak ztrátové obchody, může uplatnit vzájemné započtení zisků a ztrát z obchodování s cennými papíry. Ztráty lze dokonce přenést do následujících pěti zdaňovacích období, což poskytuje značnou flexibilitu při daňové optimalizaci. Je však nutné zdůraznit, že ztráty lze započíst pouze proti stejnému druhu příjmů, tedy proti příjmům z kapitálového majetku.

Pro fyzické osoby investující do akcií je také důležité znát možnost snížení základu daně prostřednictvím nezdanitelných částí. Mezi ty patří například příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění nebo dary. Tyto odpočty sice přímo nesouvisí s obchodováním s akciemi, ale mohou významně snížit celkovou daňovou povinnost investora.

Zajímavou možností daňové optimalizace je také založení obchodní společnosti pro investiční činnost. V takovém případě lze využít výhodnější daňový režim právnických osob, včetně možnosti uplatnění širšího spektra daňově uznatelných nákladů. Navíc při splnění určitých podmínek může být příjem z prodeje akcií u právnických osob osvobozen od daně.

Pro dlouhodobé investory je významná také možnost osvobození příjmů z dividend při splnění stanovených podmínek. U zahraničních dividend je třeba věnovat pozornost smlouvám o zamezení dvojího zdanění, které mohou poskytnout další daňové výhody nebo možnosti započtení již zaplacené daně v zahraničí.

Důležitým aspektem je také správné vedení evidence a dokumentace všech obchodů a souvisejících nákladů. Precizní dokumentace je klíčová nejen pro správné uplatnění daňových slev a odpočtů, ale také pro případnou kontrolu ze strany finančního úřadu. Doporučuje se uchovávat veškeré doklady o nákupu a prodeji akcií, výpisy z majetkových účtů a dokumentaci k souvisejícím nákladům minimálně po dobu deseti let.

Akcie jsou jako daně - nikdy nevíte, kolik vám jich zůstane, ale vždy musíte zaplatit

Radek Němec

Specifika zdanění akcií pro právnické osoby

Právnické osoby mají při zdanění akcií specifické postavení, které se výrazně liší od zdanění fyzických osob. Příjmy z prodeje akcií jsou u právnických osob vždy součástí základu daně z příjmů a vstupují do celkového výsledku hospodaření. Tento princip platí bez ohledu na délku držby akcií či velikost podílu na společnosti.

Významným aspektem je možnost uplatnění tzv. osvobození kapitálových příjmů při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů. Pro získání osvobození musí právnická osoba držet minimálně 10% podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti po dobu nejméně 12 měsíců. Toto osvobození se vztahuje jak na příjmy z prodeje akcií, tak na přijaté dividendy.

Právnické osoby musí při evidenci akcií důsledně sledovat jejich pořizovací cenu, která zahrnuje nejen kupní cenu, ale také související náklady, jako jsou poplatky za zprostředkování nákupu či právní služby. Tyto náklady lze při prodeji akcií uplatnit jako daňově uznatelný výdaj. V případě postupného prodeje akcií stejného emitenta je možné využít metodu váženého aritmetického průměru pro stanovení pořizovací ceny prodávaných akcií.

Specifickou oblastí je přecenění akcií na reálnou hodnotu, které se provádí k rozvahovému dni. Změny reálné hodnoty se u právnických osob promítají do účetního výsledku hospodaření, ale pro daňové účely se tyto změny eliminují. Daňově relevantní je až skutečný prodej akcií, kdy se porovnává prodejní cena s daňovou pořizovací cenou.

V případě zahraničních akcií musí právnické osoby řešit také problematiku zamezení dvojího zdanění. Příjmy z prodeje akcií zahraničních společností mohou podléhat zdanění jak v zemi zdroje, tak v České republice. Aplikace smluv o zamezení dvojího zdanění je proto klíčová pro optimalizaci daňové zátěže. Většina těchto smluv přiznává právo zdanit příjmy z prodeje akcií státu, ve kterém je prodávající rezidentem.

Právnické osoby musí také věnovat pozornost časovému rozlišení nákladů a výnosů souvisejících s držbou akcií. Jedná se například o alikvótní úrokový výnos u dluhopisů nebo časové rozlišení prémie či diskontu. Tyto položky ovlivňují základ daně v období, se kterým časově a věcně souvisejí.

Důležitým aspektem je také správné určení okamžiku vzniku zdanitelného příjmu. U akcií obchodovaných na regulovaném trhu je tímto okamžikem den vypořádání obchodu. U neregistrovaných akcií je rozhodující den převodu vlastnického práva podle smlouvy o převodu cenných papírů.

Právnické osoby musí při obchodování s akciemi dodržovat také pravidla pro tvorbu opravných položek a rezerv. Zatímco účetní opravné položky k akciím nejsou daňově uznatelným nákladem, případná ztráta z prodeje akcií je obecně daňově uznatelná, pokud nejsou splněny podmínky pro osvobození příjmů.

Osvobození od daně při dlouhodobém držení

V České republice existuje významné daňové zvýhodnění pro investory, kteří drží akcie po delší časové období. Příjmy z prodeje cenných papírů jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud doba mezi jejich nabytím a prodejem přesáhne tři roky. Toto osvobození představuje významnou motivaci pro dlouhodobé investování a strategické držení akcií, namísto krátkodobého spekulativního obchodování.

Osvobození se vztahuje na veškerý zisk realizovaný z prodeje akcií po uplynutí stanovené tříleté lhůty, přičemž není stanoven žádný limit pro výši osvobozeného zisku. Je důležité poznamenat, že tříletá lhůta se počítá od okamžiku nabytí cenných papírů, nikoli od data jejich zaplacení či vypořádání obchodu. V případě nabytí akcií v rámci dědictví se doba držby počítá již od původního nabytí zůstavitelem, což může být významné pro dědice, kteří získají akcie touto cestou.

Pro uplatnění osvobození musí investor důsledně evidovat data nákupů jednotlivých akcií a v případě částečného prodeje aplikovat metodu FIFO (First In, First Out). To znamená, že se nejdříve prodávají nejstarší nakoupené akcie. Tato metodika je závazná a nelze ji obejít ani změnit. Pokud investor prodává akcie před uplynutím tříleté lhůty, musí příjem z jejich prodeje zdanit v rámci svého daňového přiznání standardní 15% sazbou daně z příjmů fyzických osob.

Osvobození se vztahuje také na akcie získané v rámci zaměstnaneckých akciových programů, kde se doba držení počítá od okamžiku nabytí vlastnického práva k akciím. U některých typů zaměstnaneckých akcií může být stanovena určitá doba, po kterou nemohou být akcie prodány, což může pomoci k dosažení tříletého limitu pro daňové osvobození.

Je třeba zdůraznit, že toto osvobození se nevztahuje na příjmy z dividend, které jsou vždy předmětem srážkové daně ve výši 15 %. Dividendy jsou zdaňovány bez ohledu na délku držby akcií. Investor musí také počítat s tím, že pokud provádí obchodování s akciemi soustavně a za účelem dosažení zisku, může být jeho činnost považována za podnikání, což může mít vliv na způsob zdanění a případné osvobození.

Pro správné uplatnění osvobození je klíčové vedení přesné evidence nákupů a prodejů akcií, včetně souvisejících dokumentů, jako jsou výpisy z majetkového účtu, konfirmace obchodů a další podklady prokazující délku držby cenných papírů. Tyto dokumenty mohou být vyžádány správcem daně při případné kontrole. V případě zahraničních akcií je nutné uchovávat také dokumentaci prokazující kurz měny v době nákupu a prodeje pro správné stanovení základu daně a případného osvobození.